Svatba v pravoslavném kostele očima svatebního fotografa

Posted on 22 ledna, 2017

by Jan Dokoupil

Svatba Ivy a Stefana

Předsvatební schůzka

Iva a Stefan jsou příjemný manželský pár z Olomouckého kraje. Před první schůzkou jsme se domluvili na fotografickém balíčku Svatební den, tj. od ranních příprav po večerní veselku. Součástí je i předsvatební konzultace. Schůzku jsme si dali v Olomouci v chrámu sv. Gorazda. Zajímal mne samotný chrám i jeho okolí, kvůli skupinovým fotkám. Hlavně jsem si přál setkání s místním popem, který je měl oddávat. Chtěl jsem se mu představit a zeptat se na etiku svatebního fotografa při obřadu. Vždycky to tak dělám. Pokládám za lepší se zeptat, co jako fotograf mohu a co ne. Předejdu tak nepříjemným nedorozuměním a celkově zajistím hladký chod fotografování. Většina farářů a popů jsou velice přátelští lidé, kteří nechtějí fotografa nijak omezovat. Přesto je dobré pohybovat se po jejich svatostánku s respektem a pokorou.

Fotografování příprav

Jako správný svatební fotograf jsem do domu nevěsty v Hranicích na Moravě dorazil kolem 7:00. Všude už vládl předsvatební cvrkot. Zeptal jsem se jednoho z členů rodiny, kde najdu nevěstu a jestli za ní mohu. Nevěsta se připravovala v patře domu a právě probíhalo tvoření svatebního účesu. Svatební účes je pro nevěstu skoro posvátný (stejně jako svatební kytice) a tak jsem vyrazil vyfotografovat jeho finální úpravy, protože ty na fotografii vypadají nejlépe.

Účes nevěsty byl hotov, přišlo na řadu malování.

Ženich se připravoval v přízemí a měl s tím podstatně méně práce než tým nevěsty.

Mezitím někdo z členů rodiny nachystal na zahradě u domu lehké pohoštění pro svatební hosty.

Chvíli na to se venku objevil ženich ve vší parádě a pomáhal strojit svatební vůz pro nevěstu.

Fotografování obřadu

K chrámu v Olomouci, kde se měl odehrávat svatební obřad přijížděli z různých stran svatebčané, samozřejmě za mohutného troubení všech klaksonů. Když už se zdálo, že jsou všichni, dorazila samotná nevěsta…

…pop zatím s klidem zenového mistra zametal chodbu v chrámu.

Chvíle před obřadem byla věnována pouze nevěstě a ženichovi. Provedli poslední vyzpovídání před manželským svazkem, dostali rozhřešení a požehnání.

Pak teprve přišlo na řadu přivítání všech svatebčanů a hostů.

Pravoslavný svatební obřad je zajímavá věc. I když trvá poměrně dlouho, je pestrý a svatebčané toho moc nenasedí. Hned v úvodu pop všechny přítomné vyzval, ať jdou tak blízko, jak to bude možné, aby vše dobře viděli i slyšeli. Kdyby někdo něčemu nerozuměl, ať se zeptá. Shrnuto pro svatební fotografy – obřad v pravoslavném kostele je pro fotografa adrenalinová šichta. Prodíráte se svatebčany a pokud chcete zachytit manželský pár pěkně zblízka, málem abyste někomu vylezli na ramena. Na druhou stranu, charismatický pop dokáže navodit přátelskou a uvolněnou atmosféru. Všichni se dobře baví a nikdo se nezlobí, když mu fotograf omylem šlápnete na nohu (i tak by se to nemělo stávat).

A po obřadu přicházejí gratulace, hezky svižně, všichni už se těší na oběd.

I na úředního šimla došlo, ovšem v podání popa v pravoslavném kostele to nebyla žádná nudná úředničina.

Skupinová fotografie všech svatebčanů je povinná záležitost na každé svatbě.

Pop po svatebním obřadu symbolicky pohostil novomanžele v kuchyňce, která zároveň slouží i jako kanceláři. To bylo dobře, protože manželský pár čekalo několik portrétních fotek.

Nejdříve jsem myslel, že uděláme pouze jeden portrét u cihlové zdi, kterou jsem si vyhlédnul při předsvatební schůzce. Ale Iva i Stefan byli v dobrém rozmaru, takže nakonec jsme pořídili více než pouze jednu fotografii.

To už nám ale kručelo v břiše, takže manželský pár skočil ke mně do auta a frčeli jsme na svatební hostinu ve Velké u Hranic na Moravě. Z fotografií není patrné, jak je svatební den pro oba novomanžele vyčerpávající. Cestou po dálnici podřimovali. Protože jsem řídil, tuto jedinečnou fotografii nemají. Jak se mezi fotografy říká: „…nejlepší fotografie je ta, kterou jsi neudělal…„.

Fotografování svatebních zvyků

Svatební pár to neměl jednoduché ani po svatebním obřadu. Nevěsta je violistka a ženich houslista. Dostali tedy za úkol společně zahrát svatebčanům a vydělat si tak na hostinu. Pokud neuspějí, zřejmě žádná svatební hostina nebude.

Svatební hosté uznali, že výdělek je chabý a na hostinu nestačí. Nevěsta tedy dostala za úkol vystrojit svého manžela tak, aby si mohl hraním vydělávat někde na ulici.

Ale manželský pár dal všem jasně najevo, že i když budou chudí, dobrá nálada a veselá mysl je neopustí.

Na řadu přišly běžné svatební zvyky – slivovice/voda, rozbíjení nádobí…

I po těchto útrapách se stále měli rádi…

Odolnost manželského páru byla náležitě otestována a mohlo se přistoupit k svatební tabuli. Zasedací pořádek byl důmyslný a z počátku neměnný.

Fotografování svatební hostiny

Očekával jsem, že zlomyslnosti příbuzenstva budou pokračovat v podobě děravé lžíce na polévku. Ale vítězství manželského páru bylo definitivní a všichni příbuzní už je pouze hýčkali.

Po dobrém jídle přišly na řadu svatební dary.

Pak byl čas na kávu a kus řeči. Zasedací pořádek začínal brát za své. Pro mne to byla poslední šance vytáhnout nevěstu a ženicha ven na pár fotek. No, moc se jim nechtělo.

Fotografování svatební veselky

Konečně nastala neřízená zábava do pozdních nočních hodin.

A také čas mého odjezdu. Rozloučil jsem se s nevěstou i ženichem, poděkoval, nasedl do svého vozu a odjel. Protože jsem domů přijel kolem půlnoci, nahrál jsem všechny fotografie do počítače, teprve potom si dal sprchu a šel spát.

Vytvoření fotoknihy

Druhého dne dopoledne jsem fotografie promazal od technicky nepovedených snímků. Po obědě byl čas projet fotky ještě jednou. Běžně pak posílám zmenšené náhledy všech fotografií novomanželům k výběru. Tento svatební pár chtěl fotoknihu a nechal výběr fotografií na mě. Čekalo mne pár dnů a večerů, kdy jsem fotografie třídil, vybíral a upravoval. Fotokniha není album, musí být konzistentnější a jasně vyprávět příběh svatebního dne. Úpravám je potřeba věnovat náležitou pozornost. Vynaložené úsilí stojí za to. Reakce novomanželů při prohlížení fotoknihy mne o tom vždy přesvědčí.